Thobias Šebesta 1600

 Malý Pěčín    1600

V lánovém rejstříku z roku 1656 je uveden Václav Šebesta po Tobiasovi Šebestovi jako láník. Předpokládám, že Tobias se musel narodit okolo roku 1600, ba ještě dříve. Je pravděpodobné že zažil bitvu na Bílé hoře a obléhání Třeboně.

Zde je Malý Pěčín na 1. vojenském mapování. Rok asi 1783. V matrikách je často psáno Pičín.

Takhle to vypadá na dnešní mapě.
Malý Pěčín (německy Klein Pantschen) je malá vesnice, část města Dačice v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 3,5 km na severovýchod od Dačic. Prochází tudy železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice. Je zde evidováno 46 adres.^[1] V roce 2011 zde trvale žilo 143 obyvatel.

Našel jsem ve stejném časovém období ještě Šebesty se jmény Symon či Ambros, což asi byli sourozenci Tobiáše. Možná také že jeden z nich je zakladatel rodu. Matrika Dačic to již neprozradí.

Pro snazší představení nalezených Šebestů jsem si vymyslel zakladatele rodu  pana XY:

Wazlav Šebesta 1640

Malý Pěčín   1640  -

Soupis pozemků mi odhalil více než matriky. Cena lidského života asi byla velice malá. Mnohem větší cenu pro majitele měla půda a tak chtěli mít přehled.

Takhle krásně vyvedeného Václav Šebestu jsem objevil v lánovém rejstříku Telčského panství, rok 1656.
Je zde předpoklad že Václav je synem Tobiáše, protože přebral po něm lán.  Narodit se musel před rokem 1640 (aby mu bylo v roce zápisu rejstříku více jak 25 roků). Zde u tohoto zápisu jsem trochu zmaten, ono je tam asi uvedeno " Václav Šebesta před Tobiasem Šebestou". Jenže to nedává smysl. V létech po tomto zápisu jsem v matrice našel Václava a ne Tobiase, tak předpokládám jak uvádím v rodokmenu.
Z matrik jsem vyčetl že Václav musel být třikráte ženat. S první manželkou, uváděnou jako, Margarita měl mezi roky 1669 - 1682 (musela tedy zemřít při morové epidemii) tyto děti:
Laurentiuse
Sebastuanuse  tento  se oženil a pokračoval v rodu
Andrease
Marijanu
Rzíhu také tento se oženil a měl děti
Elisabethu

S druhou manželkou Margitou Macků z Volfířova měl, v letech 1683-1696 děti:
Markyta
Matiej
Elisabetha
Jirzík pouze tento pokračoval v rodu
Josef
 Anna

V roce 1696 má Václav připsáno dítě Paul s matkou Marynou.
Je pravděpodobným otcem Francisiho jenž je pokračovatel rodu. Zde ale "ruku do ohně nedám".


Je pravděpodobné že zde chybí jeden článek rodu. Mezi Wazlavem a Francisim je příliš mnoho roků.
Hodiny pročítání matriky nic nepřineslo. Ze třinácti dětí Wazlava se matriky dále zmiňují pouze o třech: o Sebastianusovi, Jirzíkovi a Rzíhovi.
Docela mne zaujalo, že se tito Šebesti se mohli potkávat v kostele s Lahodnými ze Šachu i když se spojením rodů dojde až svatbou v roce 1934.

Petr Lahodný 1530

Šach   1530

Narodit se musel za císaře Ferdinanda I..

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-585.htm?ddpn=228

Zápis z urbáře panství Telč z roku 1564. Petr Lahodný je uveden jako první v soupisu plátců daní v Šachu.
Zápis udává v obci Šach pouze 2 celoláníky, pouhé tři 3/4láníky, čtyři 1/2láníky a dva 1/4láníky. Byli tam i dva domkaři bez polí.
Jde i o můj "rekordní nález". Nikdy jsem rodokmen tak daleko nedokladoval.
Onen Petr se musel narodit okolo roku 1530, či spíše dříve.

Takhle to může vypadat.

Seznam vodních mlýnů:
http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/map/

Vít Lízal

Jakub Lahodný 1560

Šach   1560

láník a mlynář

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-584.htm?ddpn=71

Urbář panství Telč z roku 1590 uvádí Jakub po Petrovi Lahodném je povinen platit za celolán a mlýn v Šachu do Volfířova.

S dokladováním potomků je to v oné době složité a tak musíme fabulovat a vytvářet legendy. Je pravděpodobné že později dokladovatelní Petr a Martin Lahodní jsou synové Jakuba. Pročítal jsem řadu urbářů z onoho kraje, z různých časových období, ale Lahodní byli pouze v Šachu až do konce 18. století. Ale 29.11.2018 jsem narazil na urbář z roku 1613 a tam jsem našel v Řásné Matouše a v Želetavě Michala Lahodné a ti budou asi synové tohoto Jakuba.

Zde přikládám zajímavý článek týkající se Martina Lahodného. Píše se zde o roce 1609 a tak se jmenovaný Martin musel narodit nejméně v roce 1580, spíše ještě dříve.

Na okraji katastru vsi bývala atypická stavba tzv. majestátního kostelíku sv. Ducha z r. 1609. Sice se nedochovala ve své původní podobě až do současnosti, lze ji však přesně lokalizovat a zřetelně je možné identifikovat část západní zdi. Shodou okolností se zachovalo o existenci a dějinách kostelíku několik archivních dokumentů, takže je možné rekonstruovat jeho osudy po celou dobu jeho užívání i zanikání. Nepostavil si jej totiž evangelický šlechtic, ale postavili si jej sami poddaní a to ještě na telčském panství Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, jednoho z místodržících, proti nimž směřovala pražská defenestrace v roce 1618.  Místo pro stavbu kostelíku poskytl sedlák a mlynář Martin Lahodný z hospodářství v čp. 12 v Šachu.

Petr Lahodný 1610

Šach    1610


Doklad z rodinného archivu Slavatů z Chlumu a Košumberka o placení daní na svém panství. V roce 1654 je Petr Lahodný povinen platit za mlýn v Šachu do Volfířova.

Václav Lahodný 1640

Šach    1630

Zde je Václav uveden v Lánovém rejstříku z roku 1656 jako celoláník po Petru Lahodném. Je možné, že rodinný vztah mezi Petrem mladším a Václavem byl bratrský a ne otcovský 'prozatím nedoložitelné).
Synem Václava by mohl být Jan uvedený v urbáři roku 1710:

Z pohledu rodu Šebestů je zajímavé že v tom čase je v urbáři Malého Pěčína uveden Wazlav Šebesta.

Vesnice Šach, Radlice, Velká Lhota a Brandlín zůstávali evangelické až do doby vydání tolerančního patentu roku 1781.

.

Mychael Lahodný 1674

 Šach      20.09.1674    -     Šach 16.06.1746

Matrika vedená v Dačicích toho roku zaznamenala v Šachu 4 nové obyvatele. Michal byl tím posledním.
Dožil se na tu dobu vysokého věku, 71 roků mu bylo.
Oženil se s Maryjanou, ale kdy a čí byla je zatím tajemstvím. První dítě se narodilo v jeho věku 33 roků, takže nemuselo jít o jeho první manželství.
Zde jsou děti z jejich manželství:

Pokračovatelem rodu je Martin jenž se oženil s Mariannou Macků ze Šachu.

Justyna si vezme Martina Šprincla z Brandlína.

Mathias se ožení se Susanou Novákovou

Juliana zemře brzy po narození

Paulus zemře ve věku 18 roků.

O ostatních nic nevím.

Umírá v požehnaném věku 72 roků 16.6.1746

Martin Lahodný 1713

Šach   1713

Zajímavostí onoho roku je snad úmrtí Juraje Jánošíka.
O sedláku Martinovi Lahodném toho matriky moc nemají. Dle zápisu jeho úmrtí se musel narodit v roce 1713. Jeho otci Michaelovi bylo 39 roků a jeho matkou byla Maryjana Lahodná. Byl jejich 4. dítě. Samí hoši. Ve stejném roce matrika uvádí narození jeho první sestry Maryjany.
Byl dědicem celolánu jenž byl zapsán v urbáři na Jakuba Lahodného a jeho život v podstatě patřil majiteli telčské panství.
Latinský zápis svatby:   https://digi.ceskearchivy.cz/8534/5/2964/2490/52/0

Jeho nevěstou byla Marianna Macků z Radlic. Do roku 1770 se jim narodilo 11 kluků, ani jedno děvče!

Mathaus zemře v 19ti letech

Simon si vezme Lucii Smetanovu

Georgius  zemře v půlroce života

Paul se ožení s Barbarou Jámovou

Michael umírá jako kojenec

Fabian Sebastian umírá jako dvouměsíční

Martin si bere Margarethu Novákovu se kterou má 5 dcer a 1 syna

Thomas se žení s Dorothou Burianovou

Bartholomeus se poprvé žení s Marií Barchaňovou v roce 1777 a bude pokračovatel rodu

Joannes má první svatbus s Markétou Duškovou

Josef si vezme také Duškovu, ale Marii

V roce 1769 se ještě v Telči ožení s vdovou Salomenou Kotyzovou ze Zvolenovic.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7837/?strana=6

Sám Martin se dožívá vysokého věku 65 roků a umírá v roce 1778.

Ještě se nedožil evangelické matriky a tak je zapsán u katolíků ve Volfířově

Bartholomeus Lahodný 1756

Šach        24.08.1756

Vesnice Šach na 1. vojenském mapování z roku 1783.

Historický zápis:

Povolání: mlynářský mistr

Mlynář Bartoloměj Lahodný ze
vsi Šach, když už nevěděl, jak komisi telčské vrchnostenské kanceláře roku 1779 přesvědčit, aby mu stále nepokládala otázku ohledně kacířských knih, pravil: „Já ji vypůjčil od tatíka Josefa Brchaně v Zahrádkách, abych se naučil čísti.“ A povedlo se mu to. Po této odpovědi se již žádná otázka ve výslechovém protokolu neobjevuje, i když je více než jasné, že odpověď byla klamná.

To asi zavinilo zavedení povinné školní docházky v roce 1774, a pan mlynář nechtěl být svým dětem pro smích. To byl Bartl již dva roky manželem jeho dcery Marie.
Dva dny hledání jsem věnoval abych měl více faktů o zajímavé osobě Josefa Barchána či Barchaně. Našel jsem pouze svatbu https://digi.ceskearchivy.cz/6264/209/3108/2589/52/0
v Zahrádkách 14.11.1740 s Agnes Koderlíková.  Úmrtí je ve věku 86 roků v Zahrádkách číslo 19 dne 13.12.1796.

Problémy s evangelickou vírou měli Lahodní asi stále. V Šachu v kostelíku se tajně scházeli ke slavení Sv. Večeře Páně. V roce 1763 se jim to stalo osudným. Byli prozrazeni a následoval velký proces. Vzhledem k tomu, že ještě bylo v platnosti útrpné právo,vypověděli někteří z účastníků při mučení (dva bili přímo ubiti).


Bartholomeovy děti:

Pokračovatelem rodu je Pavel, to je ten co se mi dlouho skrýval jako otec Franze Lahodného.

Další provdanou je Kateřina co si vzala Ladislava Štorch, před tím ale porodila dvě nemanželské děti.

 Neoficiálně se v kostelíku evangelíci scházeli i k občasnému slavení sv.VečeřePáně. V r. 1763 se jim to stalo osudným. Shromáždění bylo vyzrazeno a následoval velký proces. Vzhledem k tomu, že tehdy bylo ještě v platnosti útrpné právo, vypověděli někteří z účastníků při mučení (dva byli přímo ubiti) některé podrobnosti.

V březnu 1800mu umírá první žena a v listopadu si bere Magdalenu Markovou z Radlic.

Toto příjmení stále procházelo změnami Barchán, Brchan, Brcháň, Barcháň atd. Dnešní podoba zní Brcháň.

http://db.yadvashem.org/righteous/family.html?language=en&itemId=4691413

Pro zájemce o historii připojujeme výběr z knih "Dějiny evangelické církve v Horních Dubenkách" (Lanštják, Hájek, 2000) a "Evangelíci v rané toleranční době v Čechách a na Moravě"( kolektiv autorů, 1995): Evangelík ze Zahrádek Matěj Kolman byl v době vydání Tolerančního patentu (1781) vězněn pro víru v Praze. Vzhledem k nově vzniklé situaci byl propuštěn a rychlým pochodem, na který doplatil dlouhodobou nemocí, se vrátil s informací do Zahrádek. Odtud odešli vzápětí zkušení evangeličtí činitelé bratři Brchaňové do Bratislavy a přinesli si odtud autentické znění Tolerančního patentu v "moravské" řeči (t.j. česky). Díky nim se tak Toleranční patent dostal na místa, kde později vznikaly evangelické sbory - Velká Lhota, Horní Dubenky, Horní Vilémovice. Zahrádečtí se nechtěli podvolit výzvě příslušného faráře ze Studené, jenž žádal, aby se hlásili u něho. Naopak si na něj stěžovali v Jindřichově Hradci, do jehož městského panství Zahrádky náležely. Dne 21. ledna 1782 nadiktoval Josef Brchaň v čele svých spolubratří překvapenému městskému úředníkovi Claudiovi toto prohlášení: "Josef Brchaň ze vsi Zahrádek předstoupil dne 21. ledna 1782 a vedl sobě stížnost naproti jeho faráři Studenskýho, kterej v jejich před sebe vzatej evang. víře překážku činí a žádá, aby který koliv od církevní víry odpadlý se u něj hlásit mají, naše ale dole poznamenaný sousedi se k tomu nepovolují, nýbrž při jejich předsevzatej víře, jakož Patenti vysvětlují, do smrti zůstat chtějí! Následovaný: 
Matěj Kolman s celým domem 
Josef Brchaň s celým domem 
Jan Kolman s celou chalupou 
Vojtěch Svoboda kovář obecní, nápodobně 
Josef Hřava s celým rodem 
Dalej aby veřejnej ten Patent neb Cirkulář (kterej v Moravě jest a my jej také četli) vydaný byl. Tak by se k tejto víře jich vícejc hlásilo. Josef Brchaň" Příznačné je, že prohlášení sice bylo zaznamenáno a postoupeno na kraj a později guberniu, ale v úředníkem přiloženém dopisu je výslovně položena otázka, zda má být odpor zahrádeckých přejit mlčením... Protože Zahrádky neměly šanci na zřízení samostatného evangelického sboru, náleželi zahrádečtí evangelíci do sboru v Horních Dubenkách. 14. listopadu 1783 Ludvík Hrabě Carriani povoluje v Horních Dubenkách postavit luterskou modlitebnu a povolat kazatele a záhy je povolán kandidát bohosloví Ondřej Lazányi. Na povolací listině, kde se evangelíci zaručují platit ročně 150 zl., 16 měr žita, dobrovolné dary při církevních služebnostech (vlastní platby za křty apod. šly dle Tolerančního patentu na katolickou faru) a dříví dle potřeby, pak čteme i podpis Matěj Kolman v.r. ze Zahrádek.. 

https://veritas.evangnet.cz/download/setkani.pdf


Do roku 1784 chodili Lahodní do katolického kostela ve Volfířově. Ve stejném farnosti sloužil o 200 roků později páter František Pařil (1911-1951) jenž se stal justiční obětí po vraždách v Babicích.

Pawel Lahodný 1792

Šach 12    16.03.1792

Byl jedno z devíti dětí mlynáře v Šachu Bartholomeuse Lahodného a Marie Barchanové. Ta pocházela ze Zhrádek nedaleko Studené.
Poprvé se oženil v rodném Šachu s Mariannou Matějkovou. Stalo se tak v roce 1818. Bohužel nemám zdokumentován pohyb manželů a tudíž žádné jejich potomky.
Podruhé se musel Pawel oženit před rokem 1827 a to s Rosalií Průchovou z Markvarce. Zaznamenal jsem tři jejich děti:
František si vezme Marii Pípalovu a bude pokračovatel rodu
Jan se narodil v roce 1837
Antonja se narodila roku 1843

Zde je mapa s mlýnem v Horním Meziříčku u Strmilova. je to č.21, jenž je dnes velký areál, ale neudržovaný.

Zde se narodil syn František

.

Dalším působištěm byl jeho vlastní mlýn v Čejkově u Nového Rychnova. Dnes jde o neudržované rozvaliny.

Zdeje cesta k místu kde v lese stával mlýn.

A zde je letecký snímek ze kterého jsou jasné rozvaliny.

Mistr mlynářský a majitel mlýna v Čejkově č.25 umírá na vodnatelnost 20 srpna 1846. Zde je to krásně vyvedeno v matrice:

Franz Lahodný 1828

Meziříčko 01.12.1828

Další rébus rodokmenu je tento muž i se svoji manželkou. Mám snímek rodného listu jejich vnučky, ale jiné doklady nemám

Takže Franc (je psán jako František, ale pro rozlišení jej budu uvádět jako Franze) je manželem Marie Pípalové, dcery Josefa Pípala ze Staré Bříště č.6.

Když se jejich syn František narodil v roce 1865 museli se brát nejdříve v roce 1864 a to jim muselo být nejméně 20 roků. Narodili se tedy nejpozději v roce 1844. To je fakt. Více pravděpodobné je dřívější narození.

Důležitým faktem je jejich evangelická víra. jejich matriky jsou vedeny zvlášť od katolických a nejsou vedeny po obcích, ale po velkých farnostech i s několika desítkami lokalit kde evangelíci žili.

Ještě jsou děleni na konfese "aušpurské" a "helvitské".   Já musím pátrat v helvitských.

Zde je pro ukázku seznam obcí jenž obsahuje matrika narozených , vedená ve Velké Lhotě pro helvíty.

Hurá, jsou tam Olšany a i časový rozsah odpovídá možnému narození Franze Lahodného. Jdu to omrknout. Nadějí je index (abecední seznam narozených).

Začíná to velice nadějně:

Hned na druhém řádku - Lahodný Franz bydliště Olešná, rok 1838.

A zde je to co jsem tam našel"

Dle německého názvu obce jde o obec Olšany u Studené a ne o Olešnou u Pelhřimova (ta se psala Woleschna). Žádná jistota, že jde o mého Franze.

Další Franz připadající v úvahu je zde:

Narodil jen 2 km od Olšan v Meziříčku. Stále je to strašně daleko ke Starým Bříšťům u Humpolce.

Zde jsem ani netušil jak jsem blízko pravdě. Je to ten koho hledám, ale nemám důkaz.

Ani k jednomu nemohu najít pokračování. Ani svatbu, ani úmrtí.

Možným problémem může být dost podobné názvy obcí jenž se tohoto problému týkají Olšany a Olešná.

https://digi.ceskearchivy.cz/9078/3/2838/2608/29/0

Tady jsem prohlédl svatby a žádný Franc zde není.

Nadějí je matrika narozených ve farnosti helvítů v Moravči, kam patří Zajíčkov kdy se brali Franz a Marie Pípalová.Bohužel jsem tam žádného Lahodného nenašel, ba ani Pípala.   Zatím jen Bůh ví kam se oni odstěhovali.

Tak hledám sourozence Franze, třeba to bude dobrá cesta:

https://digi.ceskearchivy.cz/9076/32

Začínám rokem 1865 ve Velké Lhotě, kde je velká pravděpodobnost.

Po třech hodinách jsem u konce, ale krom 9ti Lahodných , nic co by mi pomohlo v hledání toho "pravého" Lahodného.

Neděle 4.11.2018 v 17.49 hod jsem konečně našel zápis narození Franze Lahodného a mohu tedy kompletovat rod Lahodných.

Ještě k tomu jak jsem se dopracoval k tomu zápisu. Stačí myšlenka, třeba i malá. U mne to bylo "proč hledáš jen v archívech Českých, tedy v Třeboni?

Proč zmizela Olešná z helvítských matrik? 

Stačilo zapátrat o evangelických matrikách u Telče a byla na světe informace o zřízení helvitské farnosti Opatov v roce 1863. Právě potom zmizela Olešná u Pelhřimova z matrik uskladněných v Třeboni. Ona potom byla vedená ve farnosti Opatov a je na stránkách Actapublica.

zde je odkaz:

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8665/?strana=32

a zde zápis:

Takže Franz je synem Pavla Lahodného mlynáře,toho času v Horním Meziříčí č.21 a Roziny Průchové.  Našel jsem i Franzovu svatbu s Marií, ta byla 22.11.1863 a opět je zapsaná v Opatově. proto jsem ji nemohl najít. Novomanželé nebyli žádní "zajíci", jemu bylo 35 a jí o 10 méně.

Mám u nich nalezené tři děti:

již představeného Františka  1865

dále byl Jan  1866 co si vzal Annu Přesličkovou

dcera Františka  se narodila ve Větrném Jeníkově roku 1870

František Lahodný 1865

25.02.1865 Olešná 55

U tohoto pána začalo pátrání důkazní nouzí. Dokladem byl pouze rodný list jeho dcery Anny datum narození na zápisu jeho svatby.

Zde máte snímek onoho zápisu a datum narození novomanželů je zcela v pravém sloupci

Narodil se v Olešné u Pelhřimova. (Alespoň doufám že opravdu jde o Olešnou a ne třeba o Novou Olešnou jenž je mnohem blíže Hornímu Meziříčku kde Lahodní žili). Tato Olešná leží u Pelhřimova.

Po dlouhém hledání jsem objevil že onen František Lahodný mlynář z Čejkova je opravdu synem Pavla Lahodného a Rosalie Průchové.

Zde je část onoho matričního zápisu:

https://digi.ceskearchivy.cz/9074/7/1389/904/61/0

V roce 1863 se oženil s Marií Pípalovou a měli spolu nejméně tři děti. Pokračovatelem rodu byl ten první, František.

Další pátrání znemožňuje uložení matrik mimo internet a je tedy možné pouze pro zainteresované příbuzné Lahodných.

                                                                   

Snímek mapy z 2. vojenského mapování, rok asi 1850

Takzvaný "císařský otisk" z roku 1843.

Anna Lahodná 1911

27.05.1911

                                                                     

znak obce Heřmaneč

Heřmaneč leží mezi Dačicemi a Strmilovem.

Anna se narodila na č.26, což je Vlkův mlýn, daleko za obcí. Otec měl mlýn v pronájmu.

František Šebesta 1912

31.10.1912  Telč 127
                                                                     
                                                                         

Manželku Annu Lahodnou si bere 23.09.1934. Ona je asi o 1 rok starší než manžel.

Pokračovatel rodu, syn Zdeněk se jim narodil 20 roků po svatbě až v roce 1954.

František Šebesta 1882

13.02.1882  Vápovice 15

Osmadvacetiletý František si bere za manželku slečnu Cyrilku Hrůzovou z Červeného Hrádku. Ta je o 2 roky starší než František. Stalo se tak 1.07.1910 v Telči, kde oba pracovali.Další doklady jsou na internetu nedohledatelné.

Pokračovatelem rodu je jejich syn František Šebesta mladší, jenž se narodil více jako dva roky po svatbě, v roce 1912.

Joseph Šebesta 1855

Vápovice 18 14.03.1855

Prvorozený syn Josefa a Kateřiny Štěpkové, ale Josefovo již 4. dítě. Narodil se do doby kdy si sedláci odkoupili pole od Novoříšského kláštera a stali se skutečnými vlastníky gruntů. Doba poskytla šikovným lidem velké možnosti.

 Dnešní podoba domu Vápovice 18.
V roce 1877 žil Josef ve Vápovicích v čísle 22 a na druhé straně obce sloužila na č.16 Antonína Sobotková z Nové Říše. 3. června  se jí narodila dcera Antonína a u jejíž zápisu v matrice je připsáno že Josef Šebesta se prohlašuje za otce. Svatba rodičů se konala až 12.června. Josefovi bylo 22 a Antoníně 28.

Zde se Josef krasopisně přihlašuje za otce bez hanlivé poznámky  FORMICATIONE  (ze smilného vztahu), jak se kdysi uvádělo.

Celkem měli spolu 7 dětí.

Antonína si vezme 4.1.1907 Františka Lišku z Nové Říše.

František má svatbu 11.7.1910 s Cyrilkou Hrůzovou z Červeného Hrádku

Mária se vdává 28.11.1920 za Josefa Pokorného z Nové Říše

u Františka jsem našel pouze zápis narození nemanželského syna Adolfa v roce 1909

Karel zemřel ve věku 3 roky

jedno dítě bylo mrtvé při narození

u Karla jsem nenašel ani úmrtí, ani svatbu

Všechny děti se narodili ve Vápovicích ale v různých domech.