Zobrazují se příspěvky se štítkem16. století. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem16. století. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 5. listopadu 2018

Petr Lahodný 1530

Šach   1530

Narodit se musel za císaře Ferdinanda I..

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-585.htm?ddpn=228


Zápis z urbáře panství Telč z roku 1564. Petr Lahodný je uveden jako první v soupisu plátců daní v Šachu.
Zápis udává v obci Šach pouze 2 celoláníky, pouhé tři 3/4láníky, čtyři 1/2láníky a dva 1/4láníky. Byli tam i dva domkaři bez polí.
Jde i o můj "rekordní nález". Nikdy jsem rodokmen tak daleko nedokladoval.
Onen Petr se musel narodit okolo roku 1530, či spíše dříve.

Takhle to může vypadat.

Seznam vodních mlýnů:
http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/map/

Vít Lízal

Jakub Lahodný 1560

Šach   1560

láník a mlynář

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-584.htm?ddpn=71


Urbář panství Telč z roku 1590 uvádí Jakub po Petrovi Lahodném je povinen platit za celolán a mlýn v Šachu do Volfířova.

S dokladováním potomků je to v oné době složité a tak musíme fabulovat a vytvářet legendy. Je pravděpodobné že později dokladovatelní Petr a Martin Lahodní jsou synové Jakuba. Pročítal jsem řadu urbářů z onoho kraje, z různých časových období, ale Lahodní byli pouze v Šachu až do konce 18. století. Ale 29.11.2018 jsem narazil na urbář z roku 1613 a tam jsem našel v Řásné Matouše a v Želetavě Michala Lahodné a ti budou asi synové tohoto Jakuba.


Zde přikládám zajímavý článek týkající se Martina Lahodného. Píše se zde o roce 1609 a tak se jmenovaný Martin musel narodit nejméně v roce 1580, spíše ještě dříve.

Na okraji katastru vsi bývala atypická stavba tzv. majestátního kostelíku sv. Ducha z r. 1609. Sice se nedochovala ve své původní podobě až do současnosti, lze ji však přesně lokalizovat a zřetelně je možné identifikovat část západní zdi. Shodou okolností se zachovalo o existenci a dějinách kostelíku několik archivních dokumentů, takže je možné rekonstruovat jeho osudy po celou dobu jeho užívání i zanikání. Nepostavil si jej totiž evangelický šlechtic, ale postavili si jej sami poddaní a to ještě na telčském panství Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, jednoho z místodržících, proti nimž směřovala pražská defenestrace v roce 1618.  Místo pro stavbu kostelíku poskytl sedlák a mlynář Martin Lahodný z hospodářství v čp. 12 v Šachu.